Probouzení

25. února 2011 v 10:29 | Prue |  Deník
Ještě než jsem tenhle článek nazvala probouzení, v kolonce nadpis stálo Probuzení. Řekla jsem si, že můj stav se rozodně jako probuzený označi nedá - asi právě naopak. Už pěkně dlouho jsem nebyla v podobné depresi. Zoufale potřebujuněkomu vyzvonit všechno, co mě tíží, jenže to bych se dokonale potopila. Přijela jsem na tábor jako strašidlo z postraní a stačilo seznámit se s pár lidma a hned ze mě bylo něco jiného. Pěkní kluci, žárlivá kámoška, slzavé potoky a nádherný valentýn. Pár slov a co všechno z nich vznikne...?

Znovu jsem viděla kamaráda z dětství, kterého bych nejraději zulíbala. Rvu si vlasy, protože ta jedna "pusa" na valentýna nemusela být poslední. Teď mám chuť té mrše, která se nazývá jeho přítelkyní, překopat fasádu. Naštěstí se moje nechutná žárlivost neprojevuje veřejně; vždy jen uvnitř mne. A víte co? Dva dny po odjezdu z tama mi přišla od něho smska, ve které toho ani moc nebylo, jenže za pár hodin mi ta diskuze stačila na vyplýtvání nějakých dvou stovek kreditu, ach, jak ho mám ráda. Mělo by mi být útěchou, že on mě má taky rád, ale není. Nemůžeme spolu stejně nic mít, je to složité. I kdybych chtěla (jakože chci), neudělalo by to dobrotu... Pro lásku Isis! Proč musí být všechno tak složité?!
A není to jen tohle. Proč se na mě kluci začali "lepit" zrovna ve chvíli, kdy jsem to nechtěla? V noci za náma chodili přespávat na chatku a jindy jsme šly my za nima. Byla sranda, probděné noci dokazovaly jen kruhy pod očima, což spravila malá vrstvička make-upu.
Znáte táborové nemoci? Chytla jsem ji.Ani nevím co všechno to je, mluvit skoro nemůžu, při jezení jako by mi krkem procházel ostnatý drát (ne že bych to někdy zkoušela :D), hlava mi hoří a ještě k tomu ta depka! Ani nevím z čeho, jenže mi příjde, že nic na světe mi nemůže spravit náladu. Kvůli nemoci mi utekla soutěž, na kterou jsem trénovala několik měsíců... Divadlo a masáž, sraz číslo jedna a potom sraz s ním!
Nemůžu zůstat u obrazovky nalepená dlouho, hrozí totiž, že bych ještě někomu začala líčit svoje problémy a to by dopadlo, to by dopadlo! Radši ani nemluvit... Jednuduše - z nenápadného cosi, jsem se konečně stala já...
 


Komentáře

1 •MiNiLaDý°PaťUšQá• •MiNiLaDý°PaťUšQá• | Web | 25. února 2011 v 10:33 | Reagovat

Jéj x) máš to tu krásne :-) des si si ty robila??:)

2 Prue Prue | 25. února 2011 v 12:19 | Reagovat

[1]: jo, lay je ode mě. (jo a jsme tu dvě kdyžtak...)

3 ♥Stewka♥ ♥Stewka♥ | Web | 25. února 2011 v 19:14 | Reagovat

Hey! Proč se jmenuješ Prue?? To byla moje přezdívka!!! :((    =DDD* xD

4 Prue Prue | Web | 26. února 2011 v 10:50 | Reagovat

[3]: no ještě mi tvrď, žes ju vymyslela :-)

5 Kriste-n Kriste-n | E-mail | Web | 29. dubna 2011 v 18:01 | Reagovat

Vždyť je jedno jestli jste jí měly stejnou, bo ne ... budu držet palce, aby si se z toho dostala. Jinak hezký layout. :-)

6 Long Long | 15. května 2011 v 21:29 | Reagovat

Postzimní depka.. Čím víc jara, tím bude menší, uvidíš :) A je rozhodně lepší najít někoho, komu to vyzvonit, než to dusit v sobě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama